Alžběta Josefy, portrét bubnující malířky

Můj život se odehrává souběžně na mnoha polích a ve dvou jazycích. Režíruji v Čechách a taky v Srbsku, vedu domácnost, sedím u počítače, vychovávám děti, vařím, čtu, čekám frontu na poště, neustále jsem obklopená lidmi… znáte to. Často ležím v posteli, v době, kdy bych mohla spát a neumím zastavit myšlenky, které na mě ze všech stran útočí – od logistických kombinací na příští dny, nákupních seznamů až k lamentacím o bezútěšnosti světa. Pod nimi, někde vespod, dřímá touha po tichu.

O Alžbětě vím už velmi dlouho. Natáčela jsem klip pro její tehdejší kapelu Gothart. Po letech jsem narazila na jednu její malbu, která mě výrazně oslovila, a tak jsem začala pátrat mezi jejími obrazy dál, šla jsem na pár výstav. A taky jsme se občas náhodou potkaly. Všechna ta drobná setkání měla podobnou atmosféru a lehký příslib možného porozumění.

A pak jsme se jednou na tramvajové zastávce zapovídaly, zmínila se o způsobu své práce a mně došlo, že bych o bubnující malířce chtěla natočit rozhlasový dokument. Naskakovaly mi v hlavě zvuky a idea rozhlasového dokumentu hlavně o výtvarném umění mě příjemně provokovala. Ve vzájemných rozhovorech jsme se pak dotýkaly různých témat, a tak se před mýma očima rýsoval na pohled jednoduchý život na ose domov–ateliér. A bylo v něm zvláštní, celkem příjemné, vibrující ticho. Alžběta je nevtíravý, avšak temperamentní a velmi živý člověk. Snažila jsem se i k dokumentu o ní přistupovat podobně.

Alžběta Josefy se ve své tvorbě soustředí na předmětnost. Ne však kvůli předmětům samotným, jako spíše kvůli příčinám, které vedou k jejich utváření. Prostřednictvím malby nachází ve stvořených tvarech další vrstvy, a v těch zas pátrá po jejich švech a vzorech…
Chemistry Gallery

Hudbu, která je v dokumentu použitá, jsem nahrála sama na koncertech Kukui kvarteta a Mijaktiç Orkestar – na veškeré perkuse, které v něm slyšíte, hraje tedy Alžběta Josefy. Kromě kapely Mijaktiç Orkestar hrajě Alžběta Josefy momentálně i s Giora Kukui kvartetem (jazz), v minulosti pak hrála na perkuse s world music kapelou Braagas a balkánskou kapelou Gothart. 

Alžbětě jsem obzvlášť vděčná za to, že mě nechala natáčet proces malování obrazu. Několik dní potom jsem ten silný vjem – ty proměňující tvary a odstíny barvy – nosila v očích. Srdečně tedy zvu na její výstavy (brzy bude veliká samostatná v GASKu), ale taky na koncerty. Tvorbu Alžběty Josefy je dobré sledovat, obohatí vás to, chcete-li.

Alžběta Josefy|foto:David Čálek