Elfriede Jelinek přiblížila Wildovu hru současnosti, poukazuje i na korupční skandály

22. říjen 2013

Wildeův Ideální manžel patří ke stálicím repertoáru a diváckým tahákům řady scén. Ve slavném vídeňském Burgtheatru ovšem hrají originální zpracování z pera rakouské nositelky Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek. Ta svou hru nazvala Ideální muž.

Elfriede Jelinek se pustila do úpravy německého textu hry Oscara Wilda v překladu Karin Rausch. Tříhodinovou inscenaci vyšperkovala slovními hříčkami, které jsou vtipné a reflektují současnou politickou situaci v Rakousku.

Na divadelní scéně v režii Barbary Frey excelují zejména němečtí herci Matthias Matschke jako lord a politik a Caroline Peters jako vypočítavá intrikánka. Oba dva jsou magnetem publika díky svým televizním rolím, zejména v případě Caroline Peters, která je hvězdou úspěšného a cenami ověnčeného krimiseriálu Vražda s nadějí.

Hlavní téma divadelní hry zůstává zachováno – Lord Goring je vtipný a obratný glosátor světa duchaprázdných krasavců. Lord Chiltern je svědomitý představitel dokonalého politika. Jeho minulost je bez chybičky, chová se zásadově a má milující chytrou ženu Gertrudu. Jeho nejlepší přítel lord Goring se dvoří jeho sestře Mabel a vše se zdá v pořádku. Ale když je všechny navštíví Gertrudina bývalá spolužačka lady Cheveleyová, která byla dlouhou dobu ve Vídni, vyjde najevo jeden obchodní podvod, díky kterému přišel politik k veškerému majetku. A začíná hra o moc s taktikou vydírání – politik má ve Sněmovně podpořit nesmyslný, ale výnosný projekt stavby kanálu, do nějž lady Cheveleyová investovala.

Elfriede Jelinek text hry přizpůsobila rakouské politice a naznačuje podobnost v korupčních skandálech. U Wilda šlo o Suezský kanál, u rakouské dramatičky jde o finanční kanály spojené s bankou HypoAlpeAdria: před pár lety byl totiž bývalý šéf rakouských lidovců v Korutanech odsouzen na pět a půl roku do vězení za obří korupční skandál spojený s touto bankou. Zodpovědní politici a zástupci justice alpské země se roky snažili zamést skandál pod koberec. Zemský soud v Klagenfurtu tehdy potvrdil nezákonné převádění veřejných peněz do politické pokladny. Aktuálnost hry je v tomto případě až neuvěřitelná.

Kritici divadelní hru chválí a poukazují na to, že vtipně odkrývá absurditu společenských klišé a zneužívání síly politické moci. Hlavní pár na jevišti propojují s bývalým ministrem financí Karl-Heinzem Grasserem a jeho ženou Fionou Swarovski – ti po dlouhá léta patřili k vídeňské smetánce, nyní sedí často u soudu a zpovídají se z finančních skandálů.

Režisérka ale jakákoli srovnání odmítá a poukazuje na tvůrčí fantazii umělců i fantazii publika. Mě přitom napadlo srovnání s filmovou verzí Odcházení Václava Havla. V jeho filmu viděla řada diváků za postavami konkrétní politiky. Stejnou šanci dává Elfriede Jelinek divákům své divadelní hry. A Rakušané to alespoň v tomto případě oceňují vyprodanými představeními a dlouhým aplausem.

autor: Martin Krafl
Spustit audio