Hannah Arendtová: Očima nezamlženýma politikou. Vzpomínky a úvahy o židovství v dobách nacismu
Úryvky z rozhovoru s židovskou myslitelkou uvádíme u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V říjnu roku 1964 byla židovská politická teoretička Hannah Arendtová hostem Güntera Gause v pořadu německé ZDF „Zur Person“ a odpovídala na otázky spojené se svým židovstvím, holocaustem i se svou profesí politické teoretičky. Celý rozhovor byl poprvé v českém prostředí uveden na výstavě věnované autorce v pražském Goethe-Institutu, část otiskl také věstník Roš Chodeš pod názvem Podstatné je pro mě porozumět.
Hannah Arendtová se narodila 14. října 1906 v Hannoveru. Vyrůstala v Královci a v Berlíně, studovala filozofii, teologii a starořeckou filologii v Marburgu, Freiburgu a Heidelbergu u Martina Heideggera a Karla Jasperse. Roku 1933 odešla z Německa do Francie, kde osm let působila jako sociální pracovnice v sionistických organizacích.
Od roku 1941 žila v USA, živila se tu nejprve jako novinářka na volné noze, později se angažovala v organizaci Jewish Cultural Reconstruction, založené roku 1949 v New Yorku, a přednášela na několika univerzitách politickou teorii. Roku 1963 získala profesuru na University of Chicago, roku 1967 na dnešní New School University v New Yorku. Zemřela v New Yorku před jednatřiceti lety, 4. prosince 1975.
Proslavila se jako autorka dnes už základních děl z oblasti politicko-filozofické teorie (Původ totalitarismu, 1955; Vita activa, 1958), největší pozornost a zároveň i nejprudší kritické reakce jí však přinesla kniha Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla (1964, česky Mladá fronta 1995).
Související
-
Smějící se bestie Hannah Arendtová a banalita zla
Petr Šourek hovoří s arendtologem Milanem Hanyšem, který působí v Masarykově ústavu Akademie věd. Společně zkoumají, kde se vzala a co znamená „banalita zla“.
-
Sbohem Marto. Historička Ingke Brodersen sepsala osudy židovských obyvatel jednoho berlínského domu
Lebewohl, Martha – Sbohem Marto – je titul působivé knihy historičky Ingke Brodersen. Píše o osudech 24 židovských obyvatel domu, ve kterém bydlí.
-
Holocaust k potupě
Na sobotu 27. ledna připadá Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
