Hassliebe. Nenávistná láska k vlasti

8. říjen 2017

Úvahy o fenomenu rakouské literatury, který se projevuje v díle významných spisovatelů, jako jsou T. Bernhard, E. Jelinek či P. Handke. On-line k poslechu do soboty 14. října 2017.

Projev Adolfa Hitlera na náměstí Heldenplatz ve Vídni (15. března 1938)

„Hassliebe“, tedy „nenávistná láska“ k rodné zemi, je specifikum rakouské literatury. Výrazně se projevila v 70. a 80. letech 20. století, a to především v dílech Thomase Bernharda, Petera Handkeho a Elfriede Jelinekové. Fenomén vznikl jako reakce na to, jakým způsobem se rakouská společnost a politická reprezentace vyrovnávaly s rolí Rakouska ve 2. světové válce. Pro postoj literátů byl klíčový rozpor mezi tím, že 15. března 1938 na náměstí Heldenplatz ve Vídni statisíce Rakušanů propukly v jásot, když tam Hitler z balkónu vyhlásil připojení Rakouska k třetí říši, a tím, že politická reprezentace pěstovala obraz Rakouska jako „první Hitlerovy oběti“.

Pokrytectví současníků inspirovalo Thomase Bernharda k napsání jeho poslední hry Náměstí Hrdinů (Heldenplatz), jejíž premiéra se uskutečnila v listopadu 1988, tři měsíce před autorovou smrtí, ve vídeňském Burgtheatru v režii Clause Peymanna. Bernhard hru vytvořil na zakázku Burgtheatru k oslavám padesátého výročí „anšlusu“ Rakouska a stého výročí otevření divadla. Bylo jasné, že autor označovaný jako „káleč do vlastního hnízda“ (Nestbeschmutzer) nenapíše oslavné dílo. Vznik inscenace provázel obrovský skandál, premiéra, původně plánovaná na 14. října, musela být na poslední chvíli odložena, protože někteří herci v inscenaci odmítli hrát, před Burgtheater byla přivezena hromada hnoje, v tisku probíhala bouřlivá debata nad několika zveřejněnými úryvky z textu. Premiéra se nakonec konala o několik týdnů později. Před dámami ve večerních róbách a pány v oblecích defilovali herci, kteří pronášeli repliky o Rakousku jako o státě, v němž žije „šest a půl miliónu debilů“, kde je nyní „víc nacistů než před padesáti lety“ a kde se nedá žít. Publikum bylo opakovaně konfrontováno s nahrávkami ohlušujícího jásotu, kterým Rakušané vítali Hitlera a který jedna z postav neustále slyší, kdykoli vyhlédne z okna svého domu, jenž stojí právě na náměstí Hrdinů.

Bernhardova hra, její námět i pobuřující výroky, stejně jako skandál, který rozpoutala, je typickým příkladem díla, které vzniklo z pocitu „Hassliebe“. Bouře provázely i uvedení dalších děl s podobným vyzněním: hry Burgtheater od Elfriede Jelinekové či Spílání publiku od Petera Handkeho. Zda jsou tato díla dodnes aktuální, může posluchač posoudit v pásmu, v němž kromě úryvků z literárních děl zazní taky rozhovor s Tomášem Dimtrem, významným překladatelem z němčiny, který do češtiny převedl mj. některá díla Thomase Bernharda.

Připravila: Eva Schulzová
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Lukáš Kopecký

Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu.

autoři: Eva Schulzová , Alena Blažejovská
Spustit audio