Houslista Miloš Valent: Správná interpretace barokní hudby neexistuje. Každý ji vnímá jinak
V den svých devětapadesátin byl hostem Vizitky Miloš Valent, rodák z Trenčianských Teplic, houslista a zakladatel souboru Solamente Naturali, který se věnuje interpretaci staré hudby. Pan Valent často cestuje, Renáta Spisarová proto využila jeho účasti na ostravském mezinárodním festivalu Musica Pura a pozvala ho do tamního studia Českého rozhlasu.
Houslistou se Miloš Valent stal, s trochou nadsázky, ve vlaku, když jako tříletý chlapec cestoval s rodiči do Prahy na koncert. Maminka ho vyzvala, ať něco zazpívá, a jeho cit pro rytmus a čistý zpěv zaujaly přítomného učitele. „Prohlásil, že se musím hrát na housle. Tak mi je rodiče koupili a od šesti let jsem na ně chodil,“ řekl Valent ve Vizitce.
Impuls jménem Warchal
Problémy neměl s disciplínou a ani pravidelným cvičením, hudba ho zkrátka bavila. Ve studiu tedy pokračoval na konzervatoři a vysoké škole, kde došlo k zásadnímu setkání s Bohdanem Warchalem. Jak Miloš Valent vzpomíná, svým charismatem dokázal ze studentů vytáhnout zcela nečekanou energii a emoci. Byl to navíc právě profesor Warchal, kdo v něm vzbudil zájem o folklór a starou hudbu. Od osmdesátých let ho pak rozvíjel v souboru Musica Aeterna.
Tady se spoluhráči trénovali specifickou techniku a nasávali dobovou estetiku. Něco jako „správná“ interpretace barokní hudby podle něj ale neexistuje. „Máte pocit, že vám to jde dobře. Pak si ale poslechnete nahrávky jiných souborů a zjistíte, že každý hudbu vnímá jinak. Každý má prostě vlastní intepretaci,“ říká muž, jenž svůj soubor Solamente Naturali pojmenoval právě na základě poznatku, že při zprostředkování hudebního zážitku je klíčová přirozenost.
Častěji v zahraničí než doma
Miloš Valent hraje více ve světě než na Slovensku. Klíčové pro něj bylo setkání se Stephenem Stubbsem, díky kterému vznikla dlouholetá spolupráce s Bostonským festivalem staré hudby, hraní s norským multižánrovým houslistou Bjartem Eikem nebo skladatelem Michalem Paľkem a multiinstrumentalistou Janem Rokytou.
Legendární pak je jeho spolupráce s Vladimírem Godárem, Markem Štrynclem a Ivou Bittovou na CD Mater. Díky Valentovu zájmu o chasidskou hudbu vzniklo ve spojení s bratislavským rabínem Baruchem Myersem výpravné CD Thesaurus židovské hudby.
Dvacet let sní Miloš Valent o vytvoření reprezentačních nahrávek rukopisů z hudebních archivů historických měst Slovenska a právě teď začíná v Kežmaroku. Ve Vizitce tak vysvětluje, proč rád hraje zapomenuté anebo zcela neznámé skladatele 17. a 18. století. „Vstupovat do neznámého světa je pro mě velmi přitažlivé. Do hudby, kterou neznám, bývám víc ponořený, protože nemám žádnou možnost zjistit, jestli ji hraju správně.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
