Izumi Šikibu: Závoje mlhy

O životě autorky máme sporé informace. Ví se, že pocházela ze staré aristokratické rodiny Óe, jejíž příslušníci vynikali vysokou mírou vzdělanosti a mnozí sami psali. Izumi, narozená patrně roku 978, byla dvorní dámou umělecky založené císařovny Šóši, která básnickou činnost svých dam podporovala a sama se jí účastnila.

Literární odkaz Izumi Šikibu tvoří dvě dodatečně uspořádané sbírky japonských básní (pětiverší tanka) a autobiografický memoárový deník nikki, v němž jedinečným způsobem propojila poezii s prózou.

Ještě celá staletí po básnířčině smrti (stopa se ztrácí někdy po roce 1038) byly její verše zařazovány do prestižních císařských antologií a i dnes, po tisíci letech, je uváděna na předním místě mezi nejlepšími japonskými básníky všech dob.

Deník Izumi Šikibu, pokrývající období deseti měsíců, je ohlédnutím za důležitým údobím v autorčině osobním životě. Tehdy začínala její čtyřletá známost s princem Acumičim, nevlastním bratrem zesnulého prince Tametaky, předchozího milence paní Izumi. Básně, které si milenci prostřednictvím poslíčků vyměňují, se vřelostí citu, slovesnou kulturou i vnitřním napětím řadí k nejkrásnějším skvostům milostné literatury.