Jezuité v Číně. Misie probíhaly do 19. století v tajnosti
V Akademii se dotkneme misií jezuitů v Číně v 16. – 18. století.
Vysíláme v úterý 13. února ve 21:15.
Právě sem byl totiž začátkem 18. století vyslán jimramovský rodák a člen Tovaryšstva Ježíšova Karel Slavíček. Z jeho dopisů, které odsud zaslal, budeme v Akademii číst a představíme i hudbu, která mohla znít v Pekingu, Kantonu či Macau v této době. Zazní nejen hudba evropská, ale i čínská křesťanská hudba, která zde v duchu tradiční hudby vznikla.
Pořad připravili hudební redaktoři Alena Maršíková Michálková a Viktor Velek a sinolog Vladimír Liščák z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Ze Slavíčkových listů čte Ivo Prokop.
První křesťané do Číny dorazili mnoho století před katolickými misionáři už v 7. století. Od 13. století zde působili dominikáni a františkáni, jezuité přicházejí až od poloviny 16. století a to hlavně Portugalci a Španělé. Založení biskupství v Macau a později v Funai v této době vedlo k institucionalizaci církevní správy.
Křesťanství zde bylo slibně se rozvíjejícím duchovním proudem, čínští křesťané však praktikovali tradiční rituály spojené s úctou ke Konfuciovi a svým předkům, které byly později vyhodnoceny římskou kurií a papežem jako nepřípustné. Papežský zákaz těchto praktik vedl čínského císaře k postavení křesťanství mimo zákon a další misie zde probíhaly až do 19. století v tajnosti.
Misionáři z řádu jezuitů si v Pekingu vybudovali řádovou knihovnu, která obsahuje i tisky hudebních děl. Mezi misionáři působil v 18. století na císařském dvoře mimo jiné P. Teodorico Pedrini, který zde zkomponoval několik sonát.
Druhá polovina tohoto století je spojená s misií P. Josepha-Marie Amiota, který zde sepsal tradiční čínskou hudbu, včetně hudby čínských křesťanů. Tyto skladby natočily v roce 1998 pod názvem Mše jezuitů v Pekingu soubory Ensemble Meihua Fleur de Prunus, XVIII – 21 Musique des Lumiéres a Sbor pařížského Čínského katolického centra. V rámci Akademie zazní ukázky z tohoto projektu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
