Klasicismus a biedermeier v nově otevřeném Lichtenštejnském muzeu
U příležitosti znovuotevření Lichtenštejnského muzea ve Vídni a opětovného zpřístupnění hraběcích sbírek veřejnosti na jaře tohoto roku byla zahájena výstava zaměřená na umění klasicismu a biedermeieru. Malby, sochy a nábytek z tohoto období představují jádro sbírek hraběte Hanse-Adama II. von a zu Liechtenstein.
K vidění jsou v Lichtenštejnském muzeu skvosty rozsáhlé hraběcí sbírky, budované od přelomu 16. a 17. století knížecím rodem Liechtensteinů. Vystavenou část sbírek doplňuje několik maleb významných portrétistů vídeňské školy Ferdinanda Georga Waldmüllera (například Portrét dvouletého císaře Františka Josefa) a Friedricha von Amerlinga (Pohroužena v snění, okolo 1835), jakož i velkoformátový obraz mistra italského malířství první poloviny 19. století Franceska Hayeze Il Consiglio alla Vendetta (1851). K vrcholným dílům v expozici patří bezpochyby dvě veduty Bernarda Bellotta, které vznikly v letech 1759 až 1760 na příkaz hraběcí rodiny a zachycují vídeňský lichtensteinský palác i zahradu. Další zajímavý aspekt epochy osvětluje sbírka vybraného vídeňského klasicistního porcelánu, nabytá v letech 2003 až 2004.
Zápůjčka sedící figury Leopoldine Esterhazyové od Antonia Canovy, která zaujímá centrum výstavy v druhém sálu galerie, je výrazem úzkých příbuzenských vztahů mezi Liechtensteiny a rakousko-maďarskou šlechtickou rodinou Esterházyů. Tato figura doplňuje další skvělé Canovovy busty ze sbírek Liechtensteinů.
Bohatá sbírka obrazů a grafik biedermeieru zahrnuje portréty šlechticů a měšťanů a žánrovou a krajinnou malbu. Vedle četných děl Waldmüllera, Amerlinga und Eybla vynikají v sále s mottem "Svět biedermeieru" obrazy Mnichovana Franze Lenbacha: jde o portréty architekta Gottfrieda Sempera (1879) a prince Rudolfa von Liechtenstein (1886).
Od poloviny června mají návštěvníci výstavy "Klasicismus a biedermeier" možnost zhlédnout též nový přírůstek hraběcích sbírek, malbu Růže od Ferdinanda Georga Waldmüllera z roku 1843. - Toto zátiší s květinami vzniklo v době, kdy umělec jakožto autor zátiší dospěl na vrchol svého umění. Již nedlouho potom, snad z vědomí, že možnosti tohoto žánru vyčerpal, mizí jeho zájem o toto téma. Waldmüller (1793-1865) se školil na kopiích květinových zátiší velkých mistrů italského malířství 17. a 18. století. Vzory mu byla mistrovská díla Rachela Ruysche a Jana van Huysuma, zastoupená též ve sbírkách liechtensteinského hraběte. Namísto umělých kombinací květin - květiny zachycené na obrazech těchto mistrů nekvetou ve stejné době - se Waldmüller zcela vědomě zaměřil na jedinou rostlinu: nádhernou anglickou růži.
Výstava "Klassizismus und Biedermeier" probíhá od 29. března do 7. listopadu 2004. Lichtenštejnské muzeum sídlí v Palais Liechtenstein na Fürstengasse 1 v devátém vídeňském obvodě. Otevřeno je denně kromě úterý od 9 do 20 hodin. Základní vstupné činí 10 euro, je možné využít celou řadu slev. Informace na tel. čísle 0043/1 319 57 67 252 nebo na internetové adrese www.liechtensteinmuseum.at.
