Na světě jsou hodní a zlí lidé, kdo neumí nebo nemůže být dobrým člověkem, nezbývá mu než se přidat k darebákům, píše se v knize Hovory se spodinou a skutečně se v ní setkáváme s lidmi obou pólů. Maskér mrtvých, buddhistický mnich, velkostatkář, bývalý rudý gardista nebo svědek kanibalismu, to jsou „protagonisté“ rozhovorů, které s nimi vedl čínský básník, spisovatel, hudebník a někdejší politický vězeň Liao I-wu. Příběhy líčí autor s naprostou otevřeností a snahou nevylepšovat skutečnost, i když se nám může jevit krutá nebo odpudivá. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Pozoruhodný je i životní osud samotného spisovatele. Liao I-wu (*1958) se narodil v rodině „statkáře“, tedy se špatným původem. V 80. letech poprvé publikoval básně v oficiálních časopisech, ale protože se tehdy pohyboval v kruzích undergroundu a nezávislých umělců, jeho poezie byla syrová. Byl proto kritizován v tehdejších politických kampaních proti „duchovnímu znečištění“ a „liberalismu.“
Když došlo v roce 1989 při demonstraci v Pekingu na Náměstí Nebeského klidu ke střetu studentů s armádou, reagoval na situaci básnickou skladbou Krveprolití. S pomocí sinologa Michaela Daye pořídil pak audiozáznam básně a ta se začala po Číně okamžitě šířit. Poté o událostech roku 1989 natočil i film. Výsledkem bylo autorovo zatčení a věznění, kde byl mučen a pokusil se několikrát o sebevraždu. V té době také začal sbírat rozhovory se spoluvězni, a když byl propuštěn, pokračoval v nich.
Patero zamyšlení nad situací čínského básníka ve vztahu k panující moci. Profesorka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, sinoložka a překladatelka Olga Lomová vykládá politickou situaci čínského císařství od starověku – od 2. století před naším letopočtem – až po události konce 20. století v komunistické Číně.
V 90. letech se protloukal všelijak, živil se např. jako pouliční hudebník hraním na flétnu. Střety se systémem neustávaly, úřady mu opakovaně bránily v opuštění Číny. Liao I-wuovi se nakonec podařilo ze země v r. 2011 uprchnout a od té doby žije v Německu. Je držitelem řady mezinárodních ocenění.
Na stanici Vltava uslyšíte desetidílnou četbu na pokračování s autorovou účastí a ve Víkendové příloze odvysíláme také komponovaný pořad s obsáhlým rozhovorem s Liao I-wuem, který v květnu 2017 navštívil ČR. Rozhovor tlumočila a knihu přeložila Zuzana Li. Pořady vysíláme v rámci Čínského týdne.
Účinkují: Lukáš Hlavica, Josef Somr, František Němec, Igor Bareš, Jan Vlasák, Luboš Veselý, Rostislav Novák, Růžena Merunková, Hanuš Bor, Jiří Hromada, David Novotný
Překlad: Zuzana Li
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Režie: Aleš Vrzák
Co se skrývá za mediálním obrazem Číny? Jaké příběhy vyprávějí její současní i klasičtí spisovatelé? Jaké obrazy kreslí její poezie? Čínské dny od 10. do 18. února 2018.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
