Michelangelo a jeho doba
Výstava nazvaná "Michelangelo a jeho doba" prezentuje kresby slavného Florenťana, významné práce jeho italských současníků a několik mědirytin, barevných dřevorytů a leptů ze sbírek vídeňské Albertiny.
Expozice zahrnující zhruba sto děl přibližuje vývoj umění od počátků vrcholné renesance po doznívání manýrismu ve velkých uměleckých centrech Itálie. Michelangelova, Leonardova a Raphaelova díla, vystavená nyní v Albertině, byla po mnoho staletí měřítkem veškerého umění, jež usilovalo o harmonickou rovnováhu mezi napodobováním skutečnosti na jedné straně a velkou dokonalostí na straně druhé. Výstava se zaměřuje na téma objevení a interpretace těla jakožto nositele ctností i neřestí, zabývá se otázkou heroické síly i lidské slabosti.
Vedle Michelangelových děl klade výstava zvláštní důraz na umění Raphaelovo a jeho žáků, k nimž patřili například Giulio Romano, Perino del Vaga či Polidoro da Caravaggio, kteří mistrův styl rozšířili do nejrůznějších oblastí Itálie. Malíři často spojovali ideály Raphaela, Michelangela i Leonarda dohromady - zřetelně to ukazují kresby od Correggia, Parmigianina či Bernardina Luiniho. Rosso Fiorentino a jiní umělci se vydali na dvůr krále Františka I. a postarali se tak o další rozšíření Michelangelových myšlenek ve Francii.
Výstava prezentuje konečně i kresby manýristů, mezi nimi Domenica Beccafumiho, Franceska Salviatiho a Giorgia Vasariho, a také hlavní dílo Daniele da Volterry, pro něž autor dostal několik různých návrhů od Michelangela.
Výstava je zaměřena na studie aktů a figur, ale představuje i několik málo známých kreseb portrétů. Na jedné straně nová expozice dokumentuje vznik umění kresby jakožto svébytného uměleckého žánru, na druhé straně ukazují vystavená díla různorodost použitých materiálů a dávají nahlédnout do fascinujících kompozičních metod velkých umělců vrcholné renesance a manýrismu.
Michelangelova řeč těla
"A tak když viděli, jak Michelangelo na tomto listu vykonal to nejvyšší v umění, upadli umělci v úžas a údiv; někteří dokonce, již tyto božské figury viděli, ujišťují ještě nyní, že jim není ani z jeho, ani z jiné ruky známo nic lepšího," vypravuje Giorgio Vasari ve svých Životopisech umělců o reakcích současníků na Michelangelovo rané hlavní dílo z roku 1504, kreslený karton Bitvy u Casciny.
Určujícím vzorem pro své současníky i pro následující generace se Michelangelo stal především díky rozvinutí nové, monumentální řeči těla. Michelangelo propůjčuje svou heroickou figurální řečí lidskému tělu energicky šlachovitý vzhled, dokáže však zároveň vyjádřit i niterná hnutí, energii a vášnivost. Michelangelo tak sjednocuje antický ideál a studium přírody dokonalým, do té doby neznámým způsobem.
Akty Michelangela Buonarrottiho (1475-1564), vystavené nyní v Albertině, pocházejí vesměs z posledních let patnáctého a prvních let šestnáctého století.
Výstava probíhá od 9. července do 26. října 2004. Muzeum Albertina sídlí na Albertinaplatz 1, 1010 Wien. Otevřeno je denně od 10 do 18 hodin, ve středu až do 21 hodin. Základní vstupné je 9 eur, studentské 7,50 eur. Další informace získáte na tel. čísle: 0043 1 534 83 540, nebo na internetové adrese.
