Pavel Molek: Tři životy Dmitrije Šostakoviče. O vzestupech a pádech geniálního skladatele na vlnách totalitní moci

26. září 2021

V sobotu 25. září uplyne 115 let od narození Dimitrije Šostakoviče. Osudy a tvůrčí cestu geniálního skladatele na Vltavě připomínáme původním dramatickým seriálem, který pro rozhlas napsal Pavel Molek a nastudoval Lukáš Hlavica s Ondřejem Brouskem v hlavní roli. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Hudba Dmitrije Šostakoviče v interpretaci Ondřeje Brouska.
Hudební spolupráce: Jakub Rataj
Osoby a obsazení: ostakovič (Ondřej Brousek), Nina (Magdaléna Borová), Sollertinskij (Jan Meduna), Tuchačevskij (Vasil Fridrich), Klemperer (Jiří Hromada), Keržencev (Aleš Procházka), Zančevskij (Filip Kaňkovský), zřízenec (Jiří Knot), muž (Svatopluk Schuller), strážný (Otmar Brancuzský), dívka (Zuzana Černá), Stalin (Jaromír Meduna) a další
Dramaturgie: Klára Novotná
Zvuk: Jitka Kundrumová
Režie: Lukáš Hlavica
Natočeno: v roce 2019

Dmitrij Šostakovič, narozený roku 1906 v Petrohradě, hrál od útlého mládí na klavír, ve 13 letech, byl přijat na doporučení A. K. Glazunova na Leningradskou konzervatoř, kde studoval klavír a skladbu. Aby mohl druhý obor dostudovat, živil se po klavírním absolutoriu také jako interpret hudby k němým filmům v kině. V roce 1926 získal mezinárodní uznání i popularitu uvedením své 1. symfonie f moll. Do roku 1936 pak svou tvorbou intenzivně promlouval do formování nových směrů evropské hudby. Ve spolupráci s Vsevoldem Mejercholdem se angažoval také v oblasti divadla a píše hudbu k filmům. Nebývalý úspěch sklidil s operou Lady Macbeth Mcenského újezdu, jejíž moskevskou premiéru v roce 1934 následovala četná nastudování po celém Sovětském svazu i ve světě. Nečekaný zlom nastal v okamžiku, kdy počátkem ledna 1936 navštívil představení Josif Stalin.

Čtěte také

A právě od tohoto momentu po dalších dvanáct let sleduje cesty skladatelova osudu Pavel Molek ve své dramatické trilogii. Ono lednové představení opustil Stalin ještě před koncem a časopis Pravda následně otiskl denunciační článek Chaos místo hudby, který dílo i skladatele tvrdě kritizuje. V prvním díle jsme tak svědky strmého pádu, který úspěšný skladatel zažívá po odsudku své opery. Bezmoc a obavy o osud dalších hudebních děl, především rodící se Čtvrté symfonie, střídá v čase sílícího politického tlaku strach o bezpečí rodiny i vlastní život. Druhý díl se odehrává na pozadí válečných událostí, v době leningradské blokády, kdy Šostakovič píše patrně svou nejslavnější skladbu, Sedmou symfonii. Sám později opakovaně upozorňoval na paradoxní skutečnost, že válka se svým hmatatelným nepřítelem a prostorem pro vyjádření emocí představovala po letech stalinského teroru náhlou svobodu. Dramatické události třetího dílu se dotýkají sovětské ideové konference z roku 1948, při které byl Šostakovič znovu označen za formalistu a jejíž dopady se odrazily ve skladatelově tvorbě hned v několika rovinách – na jedné straně hořce ironickou skladbou Antiformalistický jarmark, na druhé straně například prorežimním oslavným oratoriem Píseň o lesích.

Čtěte také

Rozhlasové realizace Šostakovičových osudů se ujal režisér Lukáš Hlavica ve spolupráci se skladatelem a hudebním designérem Jakubem Ratajem. Jako mimořádně šťastné se ukázalo obsazení titulní role Ondřejem Brouskem. Nejen pro jeho spontánní, otevřený, a přitom řemeslně bravurně zvládnutý herecký projev, ale také proto, že jako klavírista mohl sám interpretovat všechny scénářem nárokované hudební vstupy. Navíc jako velký znalec i obdivovatel Šostakovičova díla dovedl opřít svou hereckou i hudební výpověď o pochopení skladatele a jeho tvorby v širokém kontextu. Svůj díl na působivém představení dramatického osudu však mají i další herci: Magdaléna Borová v roli Dmitrijovy manželky Niny, Vasil Fridrich jako maršál Tuchačevskij, Petr Lněnička jako Aram Chačaturjan, Jaromír Meduna v úloze Josifa Stalina a mnozí další.

Spustit audio

Související