První pražský mrakodrap. Z funkcionalistického sídla odborářů je Dům Radost s terasou na střeše
Málokdo zná tuto budovu na pražském Žižkově na náměstí Winstona Churchilla zevnitř. Pražané si ji pamatují jako sídlo Revolučního odborového hnutí, tedy ROH, a následně jako Dům odborových svazů, pro který se zažila přezdívka „kachlíkárna“.
Loni ji od odborových svazů koupila soukromá firma a přejmenovala ji na Dům Radost, který chce opravit a oživit. Léta přehlížený dům totiž rozhodně stojí za pozornost.
První pražský mrakodrap
Jde o první pražský mrakodrap, který vznikl pro Všeobecný penzijní ústav. Postavený byl mezi lety 1932 a 1934 ve funkcionalistickém stylu podle návrhu tehdy ani ne třicetiletých architektů Jaroslava Havlíčka a Karla Honzíka. „Jejich projekt byl mimořádně progresivní, navrhli totiž křížový půdorys. Byl to nejekonomičtější návrh, který mohli mít," říká historik architektury Patrik Líbal.
Velkou novinkou byl i světlý keramický obklad, který dál později budově přezdívku kachlíkárna. Architekti si ho ale museli prosadit. „Měli tady dokonce zkoušku. Je nutné si uvědomit, že v té době byl Žižkov mnohem špinavější, byla to průmyslová čtvrť a nedaleko bylo nádraží." Mladí avantgardní architekti, pro které byl projekt budovy Všeobecného penzijního ústavu největším dílem jejich kariéry, si prosadili dokonce i americkou klimatizaci.
Patrik Líbal provádí stavebně-historický průzkum budovy, kterou v budoucnosti čeká nezbytná oprava. Jak říká, některé kanceláře se dochovaly v původním stavu, jiné jsou zcela předělané. V budově lze najít také mnoho původních světel, několik umyvadel a dokonce i pisoárů. „Celkově je autenticita vysoká. Problém je zatím obklad. Za války byl natřen načerno a nejvíce mu uškodilo umytí louhem, který zlikvidoval glazuru."
Noví majitelé se teď podle Martina Loudy seznamují s domem a jeho okolím, s architekty řeší jeho možné budoucí využití a konverzi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
